Historie Petřin
Sídliště Petřiny leží v Praze 6, katastrální území Břevnov a Veleslavín. Rozloha je 60,5 ha. Petřiny je starý pomístní název, avšak jeho přesnější původ neuvádí ani encyklopedie Pražský uličník. Za protektorátu se ulice Na Petřinách jmenovala Petrainer Höhe, tedy označení kopce. Původně bylo projektováno ještě s původní cihlovou zástavbou, ale během plánování se přešlo na technologii panelu, konkrétně na typ G57. Navrhli jej architekti Vojtěch Mixa a Evžen Benda. Realizace proběhla mezi lety 1959 – 1969. Sídliště Petřiny je považováno za jedno z příjemnějších sídlišť v Praze Jedná se o jedno z prvních tzv. experimentálních sídlišť nejenom v Praze, ale i v celém tehdejším Československu. O podobě sídliště na Petřinách rozhodli dva architekti: Evžen Benda a Vojtěch Mixa. A nebylo to jednoduché – mimo jiné i proto, že šlo o experiment, který se mohl, ale ani nemusel napodobovat.
Doba vzniku: Uliční osnova pochází z regulačního plánu Státní regulační komise kolem roku 1925, který byl promítnut do celoměstského regulačního plánu z roku 1929 a potvrzen v další regulaci z let 1936/7. Z této regulace vycházel první poválečný plán z roku 1954, na který navázal realizovaný plán. Samotná realizace je uváděna v letech 1959 – 1965. Autoři zástavby byli E. Benda a V. Mixa. Petřiny byly v roce 1922 připojeny k Praze, kdy došlo ke vzniku tzv. Velké Prahy. Byty byly družstevní nebo státní. Významná část bytů byla přidělena státním zaměstnancům, vojákům, zaměstnancům Ministerstva vnitra. V našem domě bydleli zaměstnanci ČSA.
Kapacity: cca 4 550 bytů a 9 000 -15 000 obyvatel
Sídliště Petřiny je jedinečným příkladem realizace původní urbanistické koncepce regulačního plánu z poloviny 20. let 20. století o 35 let později. Z původní regulace je převzata a realizována jasná osnova základních ulic s prostorovými a funkčními akcenty v místech křížení. Původní perimetrální zástavba byla nahrazena soustavou polootevřených bloků s vnitřními klidovými prostory se zelení. Páteří kompozice je ulice Na Petřinách s občanskou vybaveností. Zastavění, i když je z převážné části tvořeno jednotlivými panelovými domy, nese stopy ranější poválečné (sorelové) verze plánu, který v duchu doby rozvíjel předválečnou regulaci (nároží Čílova / a Na Petřinách s obchody a službami).
Petřiny jsou příkladem střídmé, měřítkově přijatelné panelové zástavby 1. generace pražských sídlišť, těžící oproti svým současníkům z kompozičních hodnot první vlny prvorepublikových regulací. Hodnoty souboru jsou především urbanistické. Doplnění sídliště o soubor Hvězda v polovině90. let 20. století lze pokládat za přínosné. Petřiny měly původně tři základní školy, Sever, Jih a Střed. ZDŠ Střed byla v roce 1984 přeměněna na Gymnázium Nad Alejí. ZDŠ je škola sportovní ZDŠ je škola výtvarná. Zajímavostí je jediný dochovaný větrný mlýn v Praze (z roku 1722, přestavěn roku 1905) v ul. Za Zahradou, který v současnosti slouží jako penzion. Největším parkem je obora Hvězda, u jejíž zdi došlo v roce 1620 k bitvě na Bílé hoře. V sousedství Petřin se nachází břevnovský klášter s přilehlým hřbitovem, na němž je pohřbena řada známých osobností (např. Jan Patočka, Karel Kryl, Ivan Diviš, Anastáz Opasek).
Peštukova ulice - Jan Peštuka (2. 5. 1906 - 29.9.1941)
Narodil se v Kojetíně, vyučil se tesařem. V roce 1921 vstoupil do Komunistického svazu mládeže. Po jeho zákazu působil v roce 1923 při zakládání mládeže při KSČ v Kojetíně. Byl také členem krajského výboru Komunistického svazu mládeže v Přerově jako redaktor mládežnického časopisu Mladý komunista. V říjnu 1926 byl zvolen do funkce krajského důvěrníka komunistické mládeže v Přerově. V roce 1927 byl povolán do ústředí mládeže v Praze. Vystupoval proti oportunistickým názorům sociálních demokratů a odhaloval pravou tvář fašismu. Byl pronásledován buržoazní policií pro nekompromisní postoj k Sovětskému svazu. Byl také literárně činný v komunistickém tisku. Stal se členem prvního ilegálního ÚV KSČ, ale v roce 1940 byl spolu s ostatními zatčen gestapem a 12. února 1941 odvlečen na Pankrác. V pověstných mučírnách na Pečkárně byl vyslýchán a mučen a 29. září 1941 zastřelen v Praze-Kobylisích. Ulice nese název od roku 1962
