Veleslavín - historie
Veleslavín je dříve samostatná vesnice, dnes městská čtvrť, část Prahy 6. Vznik Veleslavína spadá patrně do 10. až 11. století. První zmínka je již v zakládací listině břevnovského kláštera. Do roku 1420, kdy byl zabaven Pražany a přešel do majetku Starého Města, náležel břevnovskému klášteru. Část osady byla postoupena statkům nejvyššího purkrabství a část navrácena břevnovskému klášteru.
V 16. století náležel jeden z dvorů ve Veleslavíně otci Daniela Adama z Veleslavína a jiný zdejší dvůr vlastnil Ferdinand Šlik. Zdejší zámeček byl postaven mezi roky 1730-1750. V roce 1923 byl Veleslavín s 1814 obyvateli a 173 domy připojen k Praze jako součást Prahy XIX. V roce 1949 se stalo k.ú. Veleslavín součástí obvodu Praha 6 (s Dejvicemi, Sedlecem, Vokovicemi a s částmi Bubenče, Hradčan, Střešovic a Liboce) a zůstalo součástí obvodu Praha 6 i při reformě v roce 1960. V roce 1990 se území stalo součástí městské části Praha 6.
Zámek v pražské čtvrti Veleslavín je jednopatrová barokní budova, v současné době sloužící zdravotnickým účelům.
Objekt byl po staletí statkem břevnovského kláštera, v jehož zakládací listině z 993 byl poprvé zmíněn. Roku 1420 připadl pražskému purkrabství. Současný zámek byl vybudován 1. polovině 18. století, pravděpodobně mezi roky 1730-1750. Nechala jej postavit tehdejší majitelka Veleslavína, E. M. šlechtična Oestérenová. Autorem plánů byl patrně Kilián Ignác Dienzenhofer.
Za pruského obléhání Prahy v objektu údajně bydlel pruský král Fridrich II. Na konci 19. století byly zbourány hospodářské budovy, na začátku 20. století (1912) byl zámek rozšířen o krátká novobarokní křídla.
